Všeobecné informace o poskytnutí první pomoci na ZS

Zimní stadion Roudnice n. L. disponuje místem první pomoci a kompletně  vybavenou ošetřovnou. Místem pro hlášení každého úrazu s nutností následného ošetření lékařem je velín (strojníci) ZS. Personál ZS je školen na poskytování první pomoci.

Na ZS je k dispozici defibrilátor pro případ zástavy srdeční činnosti.

Tento přístroj je konstruován tak, aby ho byl schopen obsloužit i laik. Z provozního řádu ZS jsou všichni návštěvníci ZS povinni hlásit každý úraz a zranění službu konajícímu strojníkovi. Strojník ZS je povinen provést o úrazu zápis do knihy úrazu.

Důvodů pro nahlášení úrazu/zranění je několik:

  • Pro případ následného šetření škodní události pojišťovnou
  • U krvácivého zranění zabezpečit hygienické opatření k odstranění zbytků krve pro zajištění biologické čistoty vodního okruhu ZS (ZS má uzavřený vodní okruh)

Základní školení pro poskytnutí první pomoci


Bezvědomí

Bezvědomí je stav, kdy postižený bezvládně sedí nebo leží a nereaguje na žádné vnější podněty, ani na oslovení či zatřesení. Největším rizikem (a také nejčastější příčinou smrti) je udušení zapadlým jazykem, který svou vlastní vahou uzavře dýchací cesty, nebo vdechnutím zvratků, krve či cizího předmětu. Prvořadou péči proto věnuj průchodnosti dýchacích cest.

Příznaky

  • postižený bezvládně sedí nebo leží a nereaguje na hlasité oslovení ani zatřesení
  • při vyšetření dechu můžeme zjistit bezdeší nebo slyšíme chrápání, chroptění či jinak obtížné dýchání

Ošetření

  • postiženého rychle, avšak s maximální šetrností, otoč na záda a zkontroluj dutinu ústní, případně ji vyčisti od všech cizích předmětů (např. žvýkačka, ulomený zub, uvolněná zubní protéza apod.), zvratků i krve
  • postiženému tlakem na čelo a tahem za bradu šetrně zakloň hlavu
  • zkontroluj dýchání (viz obr.) – poslouchej vydechovaný vzduch, koukej se na hrudník a kontroluj dlaní
  •  sleduj pravidelnost a frekvenci – dýchá postižený jako Ty?

Je-li dech dostatečně zachován:

  • nechej postiženého v poloze na zádech a udržuj záklon hlavy a soustavně kontroluj dech
  • postiženého nenechej prochladnout, izoluj ho od země a přikryj např. izotermickou folií
  • pokud jsi nucen se vzdálit a ponecháváš postiženého bez dozoru – přetoč ho na bok do Stabilizované polohy, nezapomeň na dostatečný záklon hlavy

ZAVOLEJ ZDRAVOTNICKOU ZÁCHRANNOU SLUŽBU!!!


Zástava dechu a oběhu

Příznaky

  • postižený je v bezvědomí, nereaguje na vnější bolestivé podněty, tělo je bezvládné
  • po provedení šetrného záklonu hlavy: při poslechu nad obličejem (nosem a ústy) postiženého necítíme ani neslyšíme vydechovaný vzduch
  • lapavé nebo nepravidelné nádechy bereme stejně, jako když postižený nedýchá vůbec!
  • lapavé dechy jsou typickým a časným příznakem zástavy srdce
  • kontrola tepu se již NEPROVÁDÍ!!!

Ošetření

  • postižený musí ležet na zádech na pevné podložce, na střed hrudní kosti přilož dlaň jedné ruky, druhou ruku polož na ni. S napjatými lokty dynamicky stlačuj vahou své horní poloviny těla hrudník postiženého asi o 5-6 cm. Stlačuj frekvencí 100x za minutu.
  • stlačování hrudníku zahaj ihned a prováděj ho, dokud se postižený nezačne budit (hýbat se, otevírat oči, normálně dýchat)  nebo po předání lékaři Zdravotnické záchranné služby,  případně úplného vyčerpání tvých sil a nemá-li Tě kdo vystřídat
  • provádění umělého dýchání laiky u dospělých postižených se srdeční zástavou se již NEDOPORUČUJE
  • při stavech, kdy bezvědomí vzniklo prokazatelně primárně zástavou dechu (tonutí, rdoušení, cizí těleso…) nebo u dětí je zapojení umělých vdechů vhodné


AED – automatický externí defibrilátor

  • standardně se používá u starších 8 let při srdečních zástavách (člověk je v bezvědomí a nedýchá)
  • u dětí ve věku 1-8 let se musí použít speciální dětské elektrody nebo režim přístroje
  • při včasném použití mnohonásobně zvyšuje šanci na záchranu života
  • přístroj je uložen u strojníků ZS 
  • je 100% bezpečný pro zachránce i postiženého a v situaci ohrožení života jej může použít i poučený laik
  • jeho použití v žádném případě nenahrazuje nepřímou srdeční masáž (tzn. stlačování hrudníku)
  • použití AED je zakázáno ve výbušném nebo mokrém prostředí, je-li postižený jen vlhký nebo zpocený stačí jej osušit
  • stisknutím červeného tlačítka po hlasové výzvě pouze potvrzujeme, že se postiženého nikdo nedotýká – upozorni všechny v okolí, že budeš podávat výboj

Správný postup:

1) zjistíš-li, že postižený je v bezvědomí a nedýchá, zahaj nepřímou srdeční masáž – stlačování hrudníku

2) druhý zachránce vyrozumí Zdravotnickou záchrannou službu na čísle (0) 155

3) po přinesení AED stlačování hrudníku nepřerušuj, přístroj zapni a nalep elektrody na hrudník postiženého dle hlasových pokynů a vyobrazení na elektrodách

4) dále se postupuje dle hlasových pokynů AED

5) vyhodnotí-li AED srdeční rytmus jako defibrilovatelný – podej výboj, v opačném případě pokračuj ve stlačování hrudníku do další analýzy (cca 2 min)

6) masáž srdce přerušuj jen na nezbytně krátkou dobu během analýzy srdečního rytmu na pokyn AED

Pozn. Při resuscitaci většinou vede operátor Zdravotnické záchranné služby  hovor do příjezdu/příletu záchranky.

Jde-li o život je lépe dělat chyby při resuscitaci, než nedělat nic!
Resuscitací neublížíš, ale pomůžeš!
Rozhodni se rychle, čím dřív začneš – tím má postižený větší šanci!


Masivní krvácení

Při poranění velké tepny nebo žíly, je život ohrožen během několika desítek vteřin. Náhlá ztráta krve cca 1,5 l u dospělého vyvolává život ohrožující stav – šok.

Nejprve musíš zastavit krvácení! – Sterilita obvazového materiálu je v tomto případě druhořadá.

Krvácení můžeme dále rozdělit na vnitřní a vnější. Vnitřní krvácení je v první pomocí těžko poznatelné a prakticky neošetřitelné. Každé vnější masivní krvácení se snaž zastavit okamžitě, a to jakýmkoli účinným způsobem, nejčastěji přímým stlačením rány a následným přiložením tlakového obvazu.

Jako zachránce musíš myslet i na ochranu svého zdraví a dle možností se ochránit před přímým kontaktem s krví postiženého. (Např. použitím rukavic či jiného nenasákavého materiálu)

Vnější krvácení – příznaky

  • u vnějšího krvácení vidíš výtok krve z rány, krví prosáklý oděv nebo krev okolo poraněného
  • leží-li postižený na písku nebo na nějaké jiném podobném savém materiálu nemusí být krvácení zřejmé na první pohled
  • tepenné krvácení – jasně červená krev, pulzující vystřikování z rány
  • žilní krvácení – tmavě červená krev vytéká z rány

Ošetření

  • u vnějšího krvácení stlač ránu několika prsty nebo dlaní tak, aby se krvácení zastavilo
  • postiženého posaď nebo polož
  • máš-li k dispozici potřebný materiál, vytvoř tlakový obvaz, který svou tlakovou vrstvou stlačuje ránu podobně jako předtím tvoje prsty a zastavuje krvácení
  • jako tlakovou vrstvu zvol např. nerozmotané obinadlo nebo složenou látku, nevhodné jsou tvrdé předměty
  • nezastaví-li krvácení ani třetí vrstva tlakového obvazu, přilož přes oděv nad ránu pružné zaškrcovadlo, které stáhni natolik, aby se krvácení zcela zastavilo
  • dále použij zaškrcovadlo při masivním krvácení po amputaci končetiny, při krvácení z rány s cizím předmětem nebo z otevřené zlomeniny

Použití zaškrcovadla je EXTRÉMNÍM prostředkem a při jeho použití je nutné dodržet následující pravidla:

  • zaškrcovadlo přikládej na paži nebo stehno, přes oděv a ne v blízkosti kloubů
  • zaškrcovadlo nikdy nepovoluj
  • zapiš čas přiložení zaškrcovadla a poraněnou končetinu znehybni a dle možností ochlazuj

Rozvoji šoku dále zabraňuješ zajištěním tepelného komfortu – izoluj postiženého od země a přikryj např. izotermickou folií

PŘIVOLEJ ZDRAVOTNICKOU ZÁCHRANNOU SLUŽBU!!!


Vnitřní krvácení  – příznaky

  • u vnitřního krvácení se řídíme pouze dalšími známkami krvácení, jako je bledost, strach a zmatenost postiženého, bolestivost a otok v místě krvácení, rozvoj šoku nebo bezvědomí
  • velice Ti může napovědět dozvíš-li se mechanismus úrazu např. kromě různých zhmoždění jsou nebezpečné i prosté pády z výšky

Ošetření

  • život zachraňujícím úkonem je přivolání ZZS a to i v případě, kdy pouze vyjádříš podezření na vnitřní krvácení
  • pravidelně kontroluj vědomí postiženého
  • rozvoji šoku dále zabraňuješ zajištěním tepelného komfortu – izoluj postiženého od země a přikryj např. izotermickou folií

PŘIVOLEJ ZDRAVOTNICKOU ZÁCHRANNOU SLUŽBU!!!


Šok

Šok (šokový stav) NEZAMĚŇUJ s úlekem, strachem ani otřesným zážitkem!

Šok je vždy spojen s ohrožením života, je celkovou odpovědí organismu na nepřiměřenou zátěž. Tou mohou být např.: těžký úraz, větší ztráta krve, rozsáhlejší popálenina, prudká alergická reakce apod. Tělo se brání tak, že omezí přísun krve do méně důležitých částí těla a zásobuje především důležité orgány (mozek, srdce a plíce). Tím získá čas, současně ale může dojít k poškození neprokrvených tkání a rozvratu vnitřního prostředí, což bez včasného zásahu vede ke smrti.

Šok – příznaky

  • bledost, zmatenost, dezorientace, studený lepkavý pot, pocit žízně, nevolnost, zvracení
  • špatně hmatný puls nad hranicí 100 tepů za minutu a dále se zrychlující,
  • poruchy vědomí až bezvědomí
  • člověk je v kontrastu se závažností svého poranění v klidu až apatický

Ošetření

  • základem je správné ošetření všech závažných poranění (zejména zástava krvácení, vyhodnocení pravděpodobnosti vnitřního krvácení, chlazení popálenin)
  • při alergické reakci podej antihistaminika (např. Zyrtec, Fenistil, Zodac, Claritine…)
  • postiženého nenech prochladnout, izoluj ho od země a přikryj např. izotermickou folií
  • nepodávej nic ústy (ani nápoje nebo léky), maximálně můžeš ovlhčovat rty
  • transport člověka v šoku svěř profesionálům
  • polohy se zvednutými končetinami se již NEDOPORUČUJÍ!!!

PŘIVOLEJ ZDRAVOTNICKOU ZÁCHRANNOU SLUŽBU!!!