Bohužel, i na 3. třídu dolehla marodka a tak jsme museli v sobotu 31.1. vyrazit do Loun pouze v osmi hráčích. Představa tří zápasů nás děsila oprávněně. Setkat se hned v prvním utkání s HC Slovan Louny A, který nám naposledy nandal 19:2, bylo vyčerpávající už v šatně, natož na ledě. Věděli jsme, že šetřit síly nemá smysl a tak jsme se do toho pustili. Byli jsme překvapeni vyrovnaným zápasem a nakonec zdrceni, když nás zbytečné fauly připravily těsně o vítězství. Smutní, ale s vervou, jsme se vrhli na HC Verva Litvínov B. První góly nás povzbudily a k naší velké radosti to vydrželo až do konce. Pauza před posledním zápasem s Litoměřicemi byla zničující. Při rozbruslení to vypadalo hrozivě, ale hned na začátku jsme zjistili , že zdání klame. Hned v první minutě gól a následující dvě neproměněné šance nás přesvědčily, že únava vypadá jinak. Napětí a rivalita ve třetí třetině by se daly krájet. Jak jinak, přineslo to i pár potrestaných šťouchanců od soupeře a asi tucet (kdo by to počítal J) od nás. Prohráli jsme, ale i v tak oslabeném týmu jsme si udrželi nejlepší brankový rozdíl s HC Sladion Litoměřice.
HC Roudnice 6:7 HC Slovan Louny A (2:3) (1:2) (3:2)
HC Roudnice 15:9 HC Verva Litvínov B (5:3) (6:3) (4:3)
HC Roudnice 7:14 HC Stadion Litoměřice (3:3) (2:4) (2:7)
Sestava:
Korous – Tumpach, Soušek, Adelt, Jelínek, Nenadál, Prošek,
Jirásek